Lenovo Yoga Tab 3 Plus

Po 3 letech začal Transformer Pad TF701T morálně i technicky zastarávat, a tak jsem se už před časem začal rozhlížet po náhradníkovi.

Mé požadavky na následníka byly asi poměrně kuriozní, protože až doteď jsem nebyl schopen sehnat rozumného nástupce.

Aby byla investice ospravedlnitelná, měl mít alespoň následující vlastnosti:

• 10" displej s rozlišením 2 560 × 1 600
• Lepší výkon procesoru - vzhledem, že Transformer pohání nVidia Tegra 4, tak jsem se musel ohlížet po nejvýkonnějších SoC na trhu

Už jen tyto 2 jednoduché požadavky diskvalifikovaly většinu aktuální produkce.

V podstatě zůstal ve hře jen Google Pixel C,  rok a půl stará Sony Xperia Z4, kterou jsem při posledním výpadku Transformera již málem koupil,  a Lenovo Yoga Tab 3 Pro.

Pixel vypadá úžasně, ale nedostupnost na našem trhu v kombinaci s relativně vysokou cenou byla stopkou.

Na Sony se mi líbila úžasná tenkost a lehkost, ale cena ještě stále atakující 20 tisíc mě také celkem děsila.

Na Yoze mě odrazoval projektor, pro který bych nenašel využití - a který zbytečně šrouboval cenu nahoru, a Atomový procesor od Intelu rovněž nevyvolával mou velkou důvěru.

Díky ní jsem se ale začal zamýšlet nad podivnou konstrukcí s válcem na jedné hraně, která dává prostor akumulátorům, a má ambici na prodloužení životnosti tabletu na jedno nabití.

Koncem léta Lenovo ohlásilo další tablet v řadě - Lenovo Yoga Tab 3 Plus - a u něj se zdálo, že by mohl vyřešit většinu mých požadavků.

Když jsem se ani po 3 měsících nedočkal uvedení na náš trh, tak jsem se rozhodl si pro něj dojet do nedalekých Drážďan u našich severních, západních a jižních sousedů.

Po půl dni experimentování musím konstatovat, že jsem dostal přesně to, co jsem si představoval. Věřím, že komplexní recenzi přinesou naše média, až se u nás začne oficiálně prodávat - osobně se mi nejvíce líbila tato polská recenze.

Jak je mým zvykem, zaměřím se pouze na výčet nejzajímavější vlastností, v kontextu, který jsem popsal výše:

• Oproti původnímu Transformeru jsem musel oželet klávesnici - notebooková řešení se v poslední době omezují na zařízení s operačním systémem od MS, a tak jsem se rozhodl, že klávesnici budu případně řešit pomocí něčeho s BT rozhraním - podle recenzí momentálně vede  Logitech K380. Jako bonus by se měla dát snadno připojit k několika zařízením současně - což je i v roce 2016 u BT celkem netriviální zábava. Ostatně - mám pocit, že se bez ní nakonec docela dlouho obejdu.
• 650 gramů, které Yoze přidává hlavně válcovitý podstavec ji skutečně dělá již docela těžkou.
• Jako většina tabletů je koncipovaná hlavně na použití na výšku. To naznačuje již logo výrobce. Dávám přednost držení na šířku. Musím si však dávat pozor na to, abych palcem nezakrýval přední kameru - a nestmíval si tak displej, který volitelně reaguje na sílu světla v okolí tabletu.
• Zdá se, že válec u spodní hrany je nakonec menším hendikepem, než jsem se obával. Tablet se za něj drží celkem pohodlně, a nejsem nucen nějak zásadně měnit své návyky. Navíc skrývá akumulátory a celkem praktický stojánek.
• Displej se zdá nepatrně jasnější, než v Tansformeru, ale i ten má obraz, vůči kterému jsem neměl nejmenší výhrady.
• Výkon procesoru Snapdragon 652 je zhruba na úrovni starší vlajkové lodi 810, takže v benchmarcích tablet lehce poráží Sony Xperia Z4 a dává tabletu o poznání větší výkon než má ten, který nahrazuje. Nepodařilo se mi zatím udělat nic, co by tablet přinutilo k delšímu přemýšlení.
• Deklarovaných 18 hodin výdrže na jedno nabití asi při běžném použití nedosáhne - ale při celkem intenzivním několika hodinovém používání ukazuje dalších 9 hodin - jsem zcela spokojen - tady je pokrok téměř hmatatelný.
• Nabíjení jsem ještě pořádně neotestoval, ale zdá se, že quick charging jej skutečně nabije za pár hodin.
• S tím souvisí USB-C konektor - dle zkušeností jej využiji hlavně pro nabíjení - a krátký nabíjecí kabel je tragedie. Tohle budu muset ještě nějak pořešit - redukce se dá sehnat za 50,- Kč,- což bude asi méně bolestnější, než samostatný kabel.
• Dolby Atmos je úžasný. Prostorový zvuk, po spuštění dema mě uchvátil - zvuky, které jsem slyšel za sebou mi nahánějí husí kůži. Prakticky je to celkem k ničemu, ale tohle má WOW efekt, který jsem fakt nečekal. 
• Last but not least - cena - 299€ je oproti 3 konkurentům velmi hezká, a osobně jsem zvědav, kam se dostane na našem trhu.

Sony SmartWatch2 - uživatelské postřehy

Po čase si zde dovolím publikovat pár postřehů k poslední hračce, kterou jsem si pořídil - hodinkám Sony SmartWatch2 . Upřímně řečeno jsem velmi zvědavý, jak se jim podaří nahradit Sony Ericsson MBW-100,  jejichž displej přestal fungovat přesně po 2 letech a 1 měsíci - tedy okamžitě po uplynutí záruční lhůty. Vše co zmíním níže, bude platit pro použití v mé aktuální konfiguraci - s telefonem Samsung Galaxy S3 jedoucím na CyanogenMOD ROM. První várka postřehů je asi po 2 hodinách, co si s nimi hraji, a časem bude zřejmě něco přibývat. Zájemcům si dovolím doporučit i mnohem komplexnější ublognutí o těchto hodinkách z pera @electricCZ.

• Ještě než jsem si je koupil, tak se mi na nich moc zalibilo, jak je dobře čitelný displej, když na něj svítí slunce. Defaultně je vypnuté podsvícení, a využívá se odrazu světla transreflexního pozadí. V šeru moc vidět není, ale to je i vlastnost normálních hodinek.
• Chromované lemování obrysu hodinek jim trochu pomáhá, aby nevypadaly úplně jako geekovský gadget, ale do "normálních hodinek", kterým se MBW-100 úspěšně blížily mají hodně daleko. Asi to bude ještě chtít pár let počkat. Oproti plastovým Galaxy Gear jsou na tom o třídu lépe.
• Šikovné spárování s pomocí NFC - asi první smysluplné využití této technologie, na které jsem narazil
• Dobíjecí kabel - USB - mikroUSB má asi 5 cm - tomu už se snad ani nedá říkat kabel ale redukce - naprosto nepoužitelné.
• Notifikace s pomocí WatchIt! budou chtít trochu poladit - zatím se mi celkem zbytečně notifikuje kdejaká maličkost, která se mihne telefonem.
• Bluetooth neudrží spojení přes zeď, kde je telefon obvykle uložen k dobíjení, a když se pohybuji po bytě, tak se průběžně rozpojuje a spojuje - včetně notifikací. Ještě se budu muset zamyslet, jak to vyřešit.
• Oproti předchozím hodinkám příjemně silně vibrují - to hned tak nepřehlédnu. Trochu se bojím, aby to v tichu na schůzkách nerušilo.
• Nelze zjistit procento nabití akumulátoru - zatím jsem našel pouze Battery Meter for SmartWatch 2 - je sice jenom za dvacku, ale vzhled je tak spartánský, že se mi ji nechce hned kupovat. Ani tato aplikace neumí zjistit, úroveň aku v hodinkách. Jak jsem si zběžně prošel SDK, tak se obávám, že v tomto budeme odkázáni na firmware SONY.
• Když jsem se dostal k těm aplikacím - základní aplikace mají velmi primitivní design - předpokládám, že vycházejí z minulého modelu.
• Nové aplikace se nedají snadno dohledat - nějaké vyhledávání umožňuje pouze soft na telefonu - jeho výběrová kriteria se mi nepodařilo nikde jinde zopakovat - vyhledávní na Google Play je obecně docela nepoužitelné - opět uvítám v komentařích doporučení na šikovné apky.
• Alternativní ciferníky jsou většinou placené - a navíc jsem našel poznámky, že dost vyčerpávají aku. Vzhledem k tomu, že tovární ciferníky ještě nemám okoukané, tak asi s koupí chvíli počkám.
• Celkem šikovně vypadá funkce Sony  Smart Connect manageru, ve kterém lze mimo jiné nastavit, že po dobu přípojení hodinek automaticky ztlumí zvuky telefonu. Doufám, že bude spolehlivě fungovat.

Zkušenosti s řízením multi-kulti týmů v nadnárodních korporacích

Dovolím si zde "přepublikovat" (s explicitním povolením) příspěvek jednoho bývalého kolegy a šéfa, z jeho již zřejmě zaniklého blogu:

Jde o zkušenost s řízením multikulturních týmů v nadnárodních korporacích.

Situace č.1: Sběr statistických dat do předem připraveného formuláře

Čtyři různá kulturní řešení (a jedno navíc):

1. Američan přesně vyplní a pošle v požadovaných jednotkách a formátu.
2. Němec se zamyslí, k čemu taková data může někdo chtít, a předloží návrh Worker’s Councilu.
3. Čech v zásadě vyplní formulář tak, aby přibližně stejně vypadal, byť změní několik sloupců, či jednotek měření.
4. Partner v Asii neposílá dlouho nic a po několikero eskalacích pošle úplně jiný formulář s úplně jinými daty s poznámkou, že ten jeho formulář je mnohem chytřejší a levnější.

A jako bonus - Brit nechá vyplnit méně šťastného soudruha v kolonizované indické, či východoevropské firmě. 

Situace č.2: Korporátní nařízení, že od pondělí musí všichni zaměstnanci začít chodit po rukou.

Čtyři různá kulturní řešení - tentokrát v obráceném pořadí (a jedno navíc):

1. Partner v Asii se neozývá, a na mnohonásobné eskalace reaguje mlčením, či omluvou, že se nařizující e-mail do jeho země bohužel nepodařilo doručit v čitelné podobě, telefonní linka měla strašnou kvalitu a podobně.
2. Čech sežene fotku člověka co chodí po rukou, pošle ji jako důkaz, "že už chodíme", a v hospodě Tě proklíná jako největší fašistickou svini, co je navíc tak nesmírně hloupá, že ani neodhalí jeho lest.
3. Němec se zamyslí a pošle nařízení Worker’s Councilu.
4. Američan se začne skutečně buď učit chůzi po rukou, nebo dá do jenoho týdne výpověď, odstěhuje se z Východního na Západní pobřeží (nebo opačně) a s danou korporací přestane dělat jakýkoliv byznys.

A jako bonus - Brit donutí k chůzi po rukou méně šťastné soudruhy v kolonizované indické, či vychodoevropské firmě.

Poučení na závěr - Brit a Němec nikdy nic neudělá, ale zachová se v každé situaci naprosto konzistentně.

Autor: Cígo

Asus Eee Pad Transformer

Dovolím si na tomto míste průběžně publikovat krátké postřehy o novém Androidím tabletu Asus Eee Pad Transformer.

• Po několika dnech se mi potvrdila správnost mé volby, v tom, jak jej hodlám použivat - když nejsem zrovna u stolu, tak je to ideální prostředek na konzumování obsahu. Když chci napsat text, delší než jeden tweet, nebo URL, tak vrazím tablet do dockovací stanice, a pohodlně píšu na klávesnici.
• T + 5 dní - začínám mít potřebu posunovat text na vytištěné A4 pomocí tahu prstem
• Na první pohled je nový Android ve verzi 3.1 rozhodně více sexy než iPad - to je pro mne osobně velké překvapení, protože když jsem si poprvé sáhl na iPad, tak na mě oproti Androidu 2.3 na telefonu působil hodně dobře. Tohle se Googlu fakt povedlo.
• Ač jsou Google mapy ve stejném verzi jako na telefonu, v Labs jim chybí možnost zobrazení měřítka. Oprava - funkce měřítka není v Labs, protože je v mapách defaultně. Jsem slepý.
• Ještě jsem nezačal obě své androidí zařízení využívat naplno, ale už teď tuším, že mi bude dost chybět vzájemná synchronizace stavu aplikací (timeline v twitteru, ...)
• Seznam spuštěných aplikací začíná být při větším množství oken poněkud nepřehledný. Je to sloupec náhledů na aplikace, a na display se jich vleze přesně pět a půl. Rychlejší je najít aplikaci v launcheru
• Browser se spíše podobá Chrome, než browseru z telefonu. Aby se mi automaticky nezobrazovaly stránky optimalizované pro telefony, musel jsem nastavit user agenta na "Desktop" (další volby "Tablet" a "Telefon")
• Ačkoliv v browseru lze zkopírovat URL normální stránky přidržením prstu na adresním řádku, tak po zobrazení samotného jpg obrázku se mi jeho URL nedaří zkopírovat. Browser tvrdošíjně nabízí pouze zobrazení, uložení, nebo nastavení jako tapety. Tak sem ten obrázek teda přidám z jiného prohlížeče později.
• V Android marketu chybí filtrace podle aplikací, optimalizovaných pro tablety
• Začínám pociťovat docela malé množství programů optimalizovaných pro tablety. Což je tedy logicky dáno množstvím uživatelů. Když jsem si ale před lety pořídil G1 (HTC Dream) tak to bylo výražně horší, a podle mých dosavadních zkušeností se bude situace na tomto poli snad rychle zlepšovat.
• Trochu nepřehledné nastavení klávesnice (což by se dalo trochu omluvit velkým počtem klávesnic ;-) )
• Úplně chybí česká QWERTY klávesnice.
• HW klávesnice reaguje až v úplně dolním "dorazu" klávesy, takže je nutno trochu více "mlátit" do kláves. Je to spíše o zvyku.
• Ve "formě notebooku", je dotyková obrazovka docela šikovná. Objednával jsem si Transformera na ukázkovém kousku přímo v e-shopu - a když jsem hledal odkaz pro odhlášení (doma nemám potřebu se odhlašovat), tak mi prodavač ukázal odkaz na obrazovce - a odhlásil mě :-)
• Většina progamů se automaticky po otočení tabletu přeskupí tak, aby byla správně optimalizovaná, pro landscape, nebo portrait mod. Některé "tabletové", však pracují pouze v landscape - překvapilo mě to např.  u Android Marketu.
• Aplikace, které nejsou optimalizovány pro tablet se většinou alespoň roztáhnou na celou obrazovku. Překvapila mě zatim pouze originální aplikace pro ICQ, která vypadá identicky jako na telefonu, a zbytek screenu zůstane černý. A taky jeden kytarový simulátor, který navíc umístil background vedle hlavního okna.
• Neumím používat touchpad, a tak jsem ho rovnou vypnul (naštěstí na to je dedikovaná klávesa). Dokud jsem to neudělal, tak jsem byl co chvíi překvapen náhodnými přesuny kurzoru po obrazovce, a chvíli mi trvalo než jsem přišel na to, že jsou způsobeny právě nekontrolovnými dotyky prstů na touchpadu.
• Nabíjení v docku je řešeno logicky. Nabíječkou se nabíjí baterie v docku. Když připojím tablet, tak se začne nabíjet baterií z docku. V systému je zobrazen stav baterie tabletu. Stav docku lze velmi přibližně odhadnout podle indikace LED (<10%, >90%), ale v marketu jsem viděl widgety, které by měly umět indikovat stav obou baterií.
• Když je tablet v docku, bez napájení, tak se tablet nabije na 100 procent. V tomto stavu zůstane, a pak se už vybíjí jen dock. Až po jeho vybítí se začne vybíjet tablet.

Simultánka

Před pár dny jsem hledal ve Wikipedii význam slova simultánní. Narazil jsem na tento článek, a dál už jsem se nedostal, protože mě jeho obsah docela pobavil.

Dovolím si odtud vytáhnout část tohoto článku:

Simultánka bývá hrána obvykle tak, že mistr má na všech šachovnicích bílé figurky.

Traduje se, že Aljechin jednou hrál simultánku na dvou šachovnicích, na jedné s bílými a na druhé s černými figurami. Brzy zjistil, že hraje sám proti sobě, na šachovnici, kde hrál černý, opakovali jeho tahy za bílého a naopak. Protože šlo o sázku, on sám by při libovolném výsledku finančně ztratil. Proto schválně ve vyhrané pozici obětoval dámu. Soupeři se ulakotili, mysleli si, že vyhrají na obou šachovnicích a začali hrát samostatně, což nakonec vedlo k tomu, že na obou šachovnicích Aljechin vyhrál.